Matka a dospělá dcera měly mezi sebou konflikt, který vycházel z drobností, ale v podstatě šlo o rozdílný životní styl. Matka dceři vyčítala, že žije lehkomyslně, zatímco dcera matce vytýkala její zastaralé názory. Během mediace se ukázalo, že matka nikdy neměla příležitost žít tak svobodně jako její dcera a do ní vložila všechny své naděje. Dcera zase vyjádřila vděčnost za to, jak ji matka vychovala, a zdůraznila, že teď je dospělá a má svůj vlastní život.

Obě ženy otevřeně sdílely své pocity – mluvily o smutku, zklamání i o strachu, že by se mohly navzájem ztratit. Otevřeně si vyjádřily respekt, úctu a lásku. Uvědomily si, že i když jsou v mnohém odlišné, mají toho spoustu společného a záleží jim na sobě. Nakonec se ukázalo, že samotná dohoda o tom, jak budou fungovat dál, už není tak důležitá.